Za celý rok 2020 jsme zpracovali přes 33 tisíc českých rozhlasových a televizních pořadů, ke kterým pomocí aplikace Beey připravujeme přepisy pro monitoring NEWTON Media. Není asi pro nikoho překvapením, že v první desítce nejčetnějších nových slov zřetelně dominuje tématika koronaviru.
- koronavirus/koronavirový (76 404 zmínek)
- covid/covidový (32 843 zmínek)
- lockdown (1670 zmínek)
- pendler (1577 zmínek)
- remdesivir (1281 zmínek)
- koronakrize (1251 zmínek)
- rychlotest (1001 zmínek)
- antigenní (1094 zmínek)
- Sulejmání (994 zmínek)
- FFP (812 zmínek)
Koronavirus (a přídavné jméno koronavirový) má více než dvojnásobek zmínek než covid a covidový. I to se pohybuje ale řádově jinde než další slova v seznamu, jejichž počet nepřesáhl dvě tisícovky. Srovnáme-li to s loňským rokem, kdy nejzmiňovanějším novým slovem v médiích bylo jméno nové slovenské prezidentky Čaputová, tak jeho celková četnost se také pohybovala kolem 1500 zmínek. Počet výskytů slov koronavirus a koronavirový dosahuje přitom padesátinásobku těchto hodnot.
Zajímavostí přitom je, že četnost slova covid na podzim vzrostla na úkor slova koronavirus – zřejmě proto, že se ustálily významové rozdíly obou slov a větší pozornosti se dostávalo nemoci jako takové, a ne již jen samotnému viru. Přesto ani společně nedosahují stejného množství výskytů jako na jaře, i když epidemiologická situace byla na podzim násobně vážnější – frekvence výskytu těchto slov v médiích nemusí nutně odpovídat reálnému stavu.
Výjimkou je Kásim Sulejmání
Jediné slovo v seznamu nejčetnějších, které nesouvisí s pandemií, je jméno Kásima Sulejmáního, íránského generála zabitého v lednu 2020. Jeho zmínky se téměř výhradně kumulují do ledna a začátku roku. Do první dvacítky se z nekoronavirových slov dostalo ještě jméno Svjatlany Cichanouské, běloruské opoziční vůdkyně. První zmínky o ní se vynořily v červenci, nejvíce jich pak spadá do srpna.
Do první desítky se jen těsně nedostala eRouška, která se poprvé vyskytla v dubnu a zůstala v médiích po celý zbytek roku.
Přestože téma covidu-19 dominovalo zprávám během většiny roku 2020, existuje mnoho aspektů této problematiky, kterým se média v průběhu času věnovala. Složený graf ukazuje, jak se v závislosti na aktuálních tématech měnila frekvence výskytu vybraných slov.
Hranice i slovníky ovládli pendleři
Velmi krátce po propuknutí pandemie se začalo psát o možném použití léku remdesivir. Během vládou nařízeného uzavírání hranic byli horkým tématem takzvaní pendleři, tedy přeshraniční pracovníci. O možných ekonomických dopadech protiepidemických opatření se začalo více psát přibližně dva měsíce po jejich zavedení (vznikl termín koronakrize). K lockdownu sice došlo už na jaře, nicméně v té době se o něm psalo jako o karanténě, proto se slovo lockdown začalo objevovat ve zvýšené míře až na podzim během druhé vlny. K tomu došlo zřejmě pod vlivem stejného termínu v angličtině a dvojznačnosti českého termínu karanténa (omezení ekonomiky vs. izolace nakažených).
Češtinou proti covidu
Zarouškovat či nezarouškovat – to je oč tu běží
Čeština je velmi inovativní, dynamický a hravý jazyk – a Češi se nijak nestyděli přijmout nová slova za svá a zasadit je do bohaté české slovotvorné zahrádky. K novým kořenům se tak velmi rychle začaly přidávat předpony (necovidový, předcovidový, postcovidový, protikoronavirový), přípony (covidový, covidní, covidí, covidově) a dokonce i další kořeny (krize, party, zóna). Rovněž vznikla nová slova ze slov již existujících, např. zarouškovat či nezarouškovat.
Ukázalo se, že zejména korona- je velmi produktivní kořen pro vytváření složenin, důkazem toho jsou slova jako koronakrize, koronaoddělení, koronavíkend, koronaburger, koronapauza nebo koronašílenství. Tento kořen má také suverénně nejvíc nových tvarů – je jich 93, což je víc než dvojnásobek od kořenů covid a rouška.
Objevily se také úplné novotvary: velikoronoce, koronténa, Anna Koronina, koronomyslnost (trudnomyslnost), covidárium, koronárka (obojí nemocniční oddělení pro pacienty s covidem), rouškovník, covidiál (člověk z generace, která z donucení studuje dálkově).
Zajímavostí jsou tvary začínající na ne-: nekoronavirový se neujalo (pouze 12 zmínek za celý rok), zato necovidový trochu lépe (130 zmínek).
Dělo se kromě covidu i něco jiného?
Je smutnou realitou (a možná také odrazem světa médií a toho, co od nich jako diváci čekáme), že nová slova často mají spojení s nějakou negativní událostí, ať už je to přírodní katastrofa či ozbrojený konflikt. Nebylo tomu bohužel jinak ani v roce 2020. Podíváme-li se na nejčetnější nová slova pro každý měsíc a odhlédneme-li na moment od koronavirové pandemie, dostaneme následující seznam:
| Leden | Sulejmání (iránský generál, na něhož by spáchán atentát) |
| Únor | Slepotice (vesnice, kde se rozšířila ptačí chřipka) |
| Březen | řecko-turecký (napětí na hranicích související s migranty) |
| Duben | (žádné nové slovo nesouvisející s pandemií se neobjevilo) |
| Květen | autokino (začala se otevírat) |
| Červen | Chauvin (policista, který zabil George Floyda) |
| Červenec | Safronov (zadržený poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos) |
| Srpen | dusičnan (exploze dusičnanu amonného v Bejrútu) |
| Září | Cichanouská (běloruská opoziční vůdkyně) |
| Říjen | Coneyová Barrettová (nově jmenovaná soudkyně amerického Nejvyššího soudu) |
| Listopad | Náhorní Karabach (začátek ozbrojeného konfliktu) |
| Prosinec | Trevír (německé město, kde útočník najel do chodců) |
Překvapivě může působit slovo autokino, o kterých se začalo psát v květnu. Nejde o novotvar ani nové jméno, ale protože nemělo žádné zmínky v minulých letech, dostalo se tak do našeho seznamu jako novinka. Podobný efekt vidíme u slova dusičnan. Červenec pak byl ve znamení vesmíru, kdy se kromě zadrženého poradce šéfa Roskosmosu do nejčetněji zmiňovaných nových slov dostal i rover Perseverance a kometa Neowise.
O autorkách článku
Lenka Weingartová je vzděláním lingvistka, fonetička a logička, z fonetiky má dokonce doktorát. Po zahraniční zkušenosti s vývojem syntézy češtiny pro Google se v roce 2016 přesunula do Newtonu, kde převzala vývoj a údržbu tzv. slovníků – jazykových modelů pro rozpoznávání řeči. V posledních letech se věnuje také výzkumu na pomezí rozpoznávání a NLP (počítačového zpracování jazyka). Ve volném čase zpívá v kapele a ve sboru, ráda čte sci-fi a fantasy, hraje počítačové hry, luští šifry a jezdí po světě. Je čistokrevná sova, takže ji v práci zahlédnete až k odpoledni.
Veronika Volná pracuje jako lingvistka ve firmě NEWTON Technologies od roku 2018. Vystudovala obory Anglistika-Amerikanistika a Fonetika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V současné době dodělává doktorát z Anglického jazyka, na kterém se zaměřuje na téma slovní zásoby raně moderní angličtiny.